Krásnej článeček o koncertu v Praze by Leantris:-*

28. března 2010 v 12:18 | Reny Kaulitz (překopírováno z Inlet.blog.cz:-) |  ♥!!!!Tokio Hotel v Praze!!!!♥
Nejspíše ten nejemočnější zážitek v mém životě..tolik tváří, tolik naděje, tolik štěstí, lásky, napětí i slz..
Každý tento koncert popisuje po svém. Každý dá do svého článku kousek svého srdce a vyzdvihne to své důležité. Pokud nyní chcete prožívat koncetrní den znovu, čtěte příběh dívky z Ostravy, která se vypravila do Prahy, aby si tento koncert vychutnala.
P.S. Napadlo mě to zpracovat ve formě jakési reportáže, ať to není opět jen zdlouhavý text. ;)

Pondělí 15.3. - 6:00
Jsme před Tesla arenou se skupinkou přátel. Kolem sebe vidím dalších několik skupinek fanoušků. Je celkem chladno, ale Slunce svítí. Zatím je klid a sem tam přicházejí další fanoušci.

8:00
Pociťujeme zimu. Fouká studený vítr. Máme chuť na něco teplého. Někdo odchází pryč, za chvílí se opět vrací s čajem nebo čokoládou. Počet fanoušků vzrostl.

do 12:00
Fanoušků přibývá. Začalo být celkem teplo, dokonce mám chuť si sundat kabát. Potkáváme nové super fanoušky a bavíme se s nimi. Stojíme nebo sedíme před Teslou, sem tam si zapálíme cigaretu. Nohy začínají pociťovat 6 hodin intenzivního stání.
Postupně přijíždějí kamiony. Nakonec jich napočítáme 11. Potom přijedou i tourbusy Tokio Hotel. Někteří fanoušci vyvolávají davové šílenství občasným vykřiknutím jmen dvojčat Kaulitzových. Napětí se trochu zvyšuje, ale pořád panuje příjemná atmosféra.

do 15:00
Už cca 9 hodin přešlapujeme před Teslou. Fanoušků stále přibývá. Někteří jsou zničení, mají hlad i žízeň. Odcházejí, ale opět se vrací zpět. Nikdo nemá chuť odcházet zbytečně na dlouho, protože nemůže vydržet nedočkavostí.

16:00
Začíná se rýsovat problém. Zjišťujeme, že skupinka německých fanynek zabrala místa u zábran. V čele stojí Vanessa-rozmazlená německá fanynka. Problém se zatím neřeší, nikdo ho nebere vážně.
O něco později se dovídáme, že se zpozdí auto z aparaturou. Vanessa a její "přicmrndávačky" obsadily místa u vchodu. Jen jim sice sděleno, že mají odstoupit-s nimi to ale ani trochu nehne.

17:00
Atmosféra začíná hostnout. Někteří jsou naštvaní a marně se snaží s touto situací neco udělat. Ostatní jsou zmatení a absolutně netuší, co se děje.
Atmosféra je hustší a hustší. Lidi se mezi sebou začínají handrkovat. Pomalu začínají pracovat i nervy. Je nám sděleno, že se koncert odkládá o dvě hodiny. Tato informace všechny dorazí. Hádky jsou čím dál větší, někteří mají snahu vysvětlovat ostatním, co se právě děje, ovšem celkem zbytečně. Němky se nemíní hnout.

18:00
Měli jsme být vpuštěni do haly.Stojíme tu už 12 hodin a nohy začínají pociťovat, co nosí. Většina fanoušků je zoufalých. Nevíme, co máme dělat. Hádky se stupňují. Situace se už ale nedá fyziky ani psychicky zvládat. Objevují se první slzy. Za chvíli je slz tolik, že už se plačící ani nestíháme uklidňovat. Začínám brečet taky. Toto je zoufalství, beznaděj. Nejhorší pocit v mém životě..

19:00
Už je tma a začíná drobně sněžit. Prudce se ochladilo. Plní očekávání stojíme namačkaní u zábran jako sardinky. Situace je odporně neúnosná. Spolu se sekurites začínáme vytlačovat německé fanynky. Jedna z nich spadla pod nohy běsnícího davu. Začínají se dít neuvěřitelné věci.
Jako skupinka asi 7 lidí si slibujeme, že se nerozpojíme. To se ale za chvíli stává jen slibem, protože dav, který se snaží dostat do haly i přes zábrany nás každého odstkal na jiné místo.

Kolem mě není nikdo známý. Dav se na mě tlačí se všech stran. Nemůžu se pohnout nikam-ani o pár centimetrů. Mám problém ustát na místě, ale vím, že pokud spadnu davu pod nohy, je se mnou konec.
Sekurites konečně postupně vpouští fanoušky do haly. Situace je hrozivá. Místy nemůžu dýchat. Začínám brečet beznadějí a modlím se, abych z davu vyvázla živá. Foťák mám v podprsence a ruce mám skřížené křečovitě před sebou, abych měla alespoň miniaturní místo k dýchání. To však nestačí.
Je to chvilka, ale zdály se to být hodiny. Konečně mě jeden ze sekurites chytl za ruku a pustil za zábranu. Nezačala jsem utíkat ke vchodu, ale pomalu jsem se otočila zpět na dav a nechápavě se ptala sama sebe, jak jsem se z toho mohla dostat v pořádku.

20:00
Jsem v hale. Na ruku mi přilepili žlutý papírek, který označoval stání u pódia. Když jsem přišla před pódium, začala jsem hledat kamarády. Naštěstí jsem brzo uviděla kamarádku a rozběhla jsem se k ní. Objala jsem ji a chtěla jsem brečet. Byla jsem tak ráda, že jsem konečně uvnitř. Dostala jsem se do druhé řady u pódia. Nádherný výhled.
Chystala jsem si foťák. Nyní na tvářích fanoušků již nebyla vidět beznaděj a zděšení z toho, co se děje venku. Nyní jsem viděla tisíce šťastných tváří, který byly plné očekávání. Konečně jsem viděla všechny kamarády. Byla jsem ráda, že se včichni dostali v pořádku dovnitř.

21:00
Zhasla se světla. Dav začal řvát a skandovat. Konečně se prorazila ta neviditelná stěna vzteku. Teď, s tříhodinovým zpožděním, začíná koncert. Všechno se osvětlí do modra. Slyším první tóny. Je to "Komm". Fanoušci křičí a vyvolávají jména svých idolů. Postupně se na podiu objeví všichni, včetně frontmana.
Schow začíná velkolepě. Fotím o stošest. Společně s Tokio Hotel zpíváme všechny songy. Obdivujeme vynikající efekty.

22:30
Když jsou naše hlasivky na pokraji zničení, koncert bohužel končí. Tokio Hotel se po předvedení úžasného výkonu loučí, mávají a odcházejí. Téměř po všech tvářích stákají slzy, včetně té mé.
Nyní, po tolika hodinách stání na místě, beznadějného čekání, rozhořčení, ale i nadšeného očekávání a štěstí, všechno končí. Fanoušci postupně vycházejí z koncertní haly. Nyní už nemáme společný cíl a každý jde opět sám za sebe...

Koncert ale každý označil za vynikající-dokonce jej dobře ohodnotili i naši kritici, což je úspěch. Nyní nám zbývá čekat na další CD, snad i další koncert...doufám, že se přístí obejde bez jakéhokoli incidentu, který by opět tak pocuchal nervy fanoušků...


P.S. Tyto informace jsou čistě pravdivé, protože je psala fanynka, která si pěčlivě vystála celé ty hodiny před arénou a mohla s téměř čistou hlavou hodnotit situaci. Pocity jsou ale z mého srdce, proto se mnou nemusíte souhlasit. Stejně si ale myslím, že po přečtění většina souhlasit bude..

Mnou pořízená fotogalerie:


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lady_mucík*SB* Lady_mucík*SB* | Web | 29. března 2010 v 18:35 | Reagovat

jj taky si te pridam pp

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama