Březen 2010

Georg slaví narozky:-*

31. března 2010 v 20:55 | Reny Kaulitz |  Georg Linsting- info
Tak je tu další velkej den:-) Náš Georg slaví 23. narozky:-) Takže mu tímto přeji hodně štěstí, zdraví... Hodně úspěchů na turné, v celé jeho kariéře (která bude doufám ještě hoooooodně dlouho trvat) i v soukromém životě. Hodně lásky nejen od fans ale také od jeho přítelkyně. Doufám, že Georg zůstane pořád ten stejný veselý kluk, pořád bude mít smysl pro humor atd. Georgu, ať se ti v životě splní vše, co si přeješ a po čem toužíš. I když tohle přání asi číst nikdy nebudeš, ale patří ti a je to to jediné co ti mohu k narozeninám dát:-) Samozřejmě zůstanu vaší fanynkou (doufám, že navěky). Tokio Hotel, vy budete mít v mém srdci vždycky zvláštní místečko:-) Mám vás mooooc ráda. A Tobě, Georgu, ještě jednou všechno nejlepší:-*

Krásnej článeček o koncertu v Praze by Leantris:-*

28. března 2010 v 12:18 | Reny Kaulitz (překopírováno z Inlet.blog.cz:-) |  ♥!!!!Tokio Hotel v Praze!!!!♥
Nejspíše ten nejemočnější zážitek v mém životě..tolik tváří, tolik naděje, tolik štěstí, lásky, napětí i slz..
Každý tento koncert popisuje po svém. Každý dá do svého článku kousek svého srdce a vyzdvihne to své důležité. Pokud nyní chcete prožívat koncetrní den znovu, čtěte příběh dívky z Ostravy, která se vypravila do Prahy, aby si tento koncert vychutnala.
P.S. Napadlo mě to zpracovat ve formě jakési reportáže, ať to není opět jen zdlouhavý text. ;)

Pondělí 15.3. - 6:00
Jsme před Tesla arenou se skupinkou přátel. Kolem sebe vidím dalších několik skupinek fanoušků. Je celkem chladno, ale Slunce svítí. Zatím je klid a sem tam přicházejí další fanoušci.

8:00
Pociťujeme zimu. Fouká studený vítr. Máme chuť na něco teplého. Někdo odchází pryč, za chvílí se opět vrací s čajem nebo čokoládou. Počet fanoušků vzrostl.

do 12:00
Fanoušků přibývá. Začalo být celkem teplo, dokonce mám chuť si sundat kabát. Potkáváme nové super fanoušky a bavíme se s nimi. Stojíme nebo sedíme před Teslou, sem tam si zapálíme cigaretu. Nohy začínají pociťovat 6 hodin intenzivního stání.
Postupně přijíždějí kamiony. Nakonec jich napočítáme 11. Potom přijedou i tourbusy Tokio Hotel. Někteří fanoušci vyvolávají davové šílenství občasným vykřiknutím jmen dvojčat Kaulitzových. Napětí se trochu zvyšuje, ale pořád panuje příjemná atmosféra.

do 15:00
Už cca 9 hodin přešlapujeme před Teslou. Fanoušků stále přibývá. Někteří jsou zničení, mají hlad i žízeň. Odcházejí, ale opět se vrací zpět. Nikdo nemá chuť odcházet zbytečně na dlouho, protože nemůže vydržet nedočkavostí.

16:00
Začíná se rýsovat problém. Zjišťujeme, že skupinka německých fanynek zabrala místa u zábran. V čele stojí Vanessa-rozmazlená německá fanynka. Problém se zatím neřeší, nikdo ho nebere vážně.
O něco později se dovídáme, že se zpozdí auto z aparaturou. Vanessa a její "přicmrndávačky" obsadily místa u vchodu. Jen jim sice sděleno, že mají odstoupit-s nimi to ale ani trochu nehne.

17:00
Atmosféra začíná hostnout. Někteří jsou naštvaní a marně se snaží s touto situací neco udělat. Ostatní jsou zmatení a absolutně netuší, co se děje.
Atmosféra je hustší a hustší. Lidi se mezi sebou začínají handrkovat. Pomalu začínají pracovat i nervy. Je nám sděleno, že se koncert odkládá o dvě hodiny. Tato informace všechny dorazí. Hádky jsou čím dál větší, někteří mají snahu vysvětlovat ostatním, co se právě děje, ovšem celkem zbytečně. Němky se nemíní hnout.

18:00
Měli jsme být vpuštěni do haly.Stojíme tu už 12 hodin a nohy začínají pociťovat, co nosí. Většina fanoušků je zoufalých. Nevíme, co máme dělat. Hádky se stupňují. Situace se už ale nedá fyziky ani psychicky zvládat. Objevují se první slzy. Za chvíli je slz tolik, že už se plačící ani nestíháme uklidňovat. Začínám brečet taky. Toto je zoufalství, beznaděj. Nejhorší pocit v mém životě..

19:00
Už je tma a začíná drobně sněžit. Prudce se ochladilo. Plní očekávání stojíme namačkaní u zábran jako sardinky. Situace je odporně neúnosná. Spolu se sekurites začínáme vytlačovat německé fanynky. Jedna z nich spadla pod nohy běsnícího davu. Začínají se dít neuvěřitelné věci.
Jako skupinka asi 7 lidí si slibujeme, že se nerozpojíme. To se ale za chvíli stává jen slibem, protože dav, který se snaží dostat do haly i přes zábrany nás každého odstkal na jiné místo.

Kolem mě není nikdo známý. Dav se na mě tlačí se všech stran. Nemůžu se pohnout nikam-ani o pár centimetrů. Mám problém ustát na místě, ale vím, že pokud spadnu davu pod nohy, je se mnou konec.
Sekurites konečně postupně vpouští fanoušky do haly. Situace je hrozivá. Místy nemůžu dýchat. Začínám brečet beznadějí a modlím se, abych z davu vyvázla živá. Foťák mám v podprsence a ruce mám skřížené křečovitě před sebou, abych měla alespoň miniaturní místo k dýchání. To však nestačí.
Je to chvilka, ale zdály se to být hodiny. Konečně mě jeden ze sekurites chytl za ruku a pustil za zábranu. Nezačala jsem utíkat ke vchodu, ale pomalu jsem se otočila zpět na dav a nechápavě se ptala sama sebe, jak jsem se z toho mohla dostat v pořádku.

20:00
Jsem v hale. Na ruku mi přilepili žlutý papírek, který označoval stání u pódia. Když jsem přišla před pódium, začala jsem hledat kamarády. Naštěstí jsem brzo uviděla kamarádku a rozběhla jsem se k ní. Objala jsem ji a chtěla jsem brečet. Byla jsem tak ráda, že jsem konečně uvnitř. Dostala jsem se do druhé řady u pódia. Nádherný výhled.
Chystala jsem si foťák. Nyní na tvářích fanoušků již nebyla vidět beznaděj a zděšení z toho, co se děje venku. Nyní jsem viděla tisíce šťastných tváří, který byly plné očekávání. Konečně jsem viděla všechny kamarády. Byla jsem ráda, že se včichni dostali v pořádku dovnitř.

21:00
Zhasla se světla. Dav začal řvát a skandovat. Konečně se prorazila ta neviditelná stěna vzteku. Teď, s tříhodinovým zpožděním, začíná koncert. Všechno se osvětlí do modra. Slyším první tóny. Je to "Komm". Fanoušci křičí a vyvolávají jména svých idolů. Postupně se na podiu objeví všichni, včetně frontmana.
Schow začíná velkolepě. Fotím o stošest. Společně s Tokio Hotel zpíváme všechny songy. Obdivujeme vynikající efekty.

22:30
Když jsou naše hlasivky na pokraji zničení, koncert bohužel končí. Tokio Hotel se po předvedení úžasného výkonu loučí, mávají a odcházejí. Téměř po všech tvářích stákají slzy, včetně té mé.
Nyní, po tolika hodinách stání na místě, beznadějného čekání, rozhořčení, ale i nadšeného očekávání a štěstí, všechno končí. Fanoušci postupně vycházejí z koncertní haly. Nyní už nemáme společný cíl a každý jde opět sám za sebe...

Koncert ale každý označil za vynikající-dokonce jej dobře ohodnotili i naši kritici, což je úspěch. Nyní nám zbývá čekat na další CD, snad i další koncert...doufám, že se přístí obejde bez jakéhokoli incidentu, který by opět tak pocuchal nervy fanoušků...


P.S. Tyto informace jsou čistě pravdivé, protože je psala fanynka, která si pěčlivě vystála celé ty hodiny před arénou a mohla s téměř čistou hlavou hodnotit situaci. Pocity jsou ale z mého srdce, proto se mnou nemusíte souhlasit. Stejně si ale myslím, že po přečtění většina souhlasit bude..

Mnou pořízená fotogalerie:



Songy od TH

28. března 2010 v 12:02 | Reny Kaulitz |  !!!POZOR!!!
Čaulitz, lidičky:-) Tak zase po delší době začínám psát článečky. Tenhle článek jsem chtěla napsat už dávno, ale nějak nebyl čas nebo se pro změnu nechtělo:-) Jde o upozornění pro všechny, kteří to ještě nezjistili... Zkrátka dva songy který považujeme za tokiácký, vůbec od TH nejsou. Jak možná správně tušíte, jsou to songy: "Sex" a "Ich liebe dich" Songy byly a pořád ještě jsou mylně považovány za písničky od TH, ale nazpíval a asi i napsal je Lukas Hilbert a když vznikly skupina Tokio Hotel ani Devilish ještě nebyla na světě. Díky zpěvákově barvě hlasu, která je dost podobná hlasu 15tiletýho Toma, si spousta lidí myslela že písničky nazpíval právě Tom. Pak jsem také narazila na písničku "Ich bin du und du bist ich" která je prý také od Toma. Znovu se jedná o omyl a interpret je Lukas Hilbert. Tak to by bylo asi vše a jako důkaz tady máte videjka:-) Bohužel oficiální videoklip jsem našla jen k "Ich liebe ich" ale fanouškům to myslím jako důkaz bude stačit, přece nejsme hluchý ne?:-)

PS: Kompletní seznam songů od TH si můžete přečíst tady teda doufám, že je kompletní:-)

Ich liebe dich

Sex

Ich bin du und du bist ich

Další tokiácký SBéčko!:-)

28. března 2010 v 9:35 | Reny Kaulitz |  Moje ♥SB♥
Super krásnej blogísek (samozřejmě s Tokiáčkama) od Lady_mucík!
Moje new sbéčko sídlí tady: http://janicka-j.blog.cz

Moje citáty o ♥TH♥

20. března 2010 v 16:49 | Reny Kaulitz |  Moje myšlenky a výtvory
Tyhle citáty jsem napsala dneska ráno. Hrozně se mi totiž po těch tokiáckých zlatíčkách stejská. Chtěla bych je vidět znovu, protože videa a fotky s nima už mi nestačí. Ve skutečnosti jsou kluci z TH milionkrát hezčí. Na to, jak jsem Billovi strašně nadávala za ten účes a jeho oblek, jsem se pak na koncertě div nerozplynula, když jsem to dokonalý stvoření zahlídla. Stejně tak Tom a Georg. A Gusťa je taky moc hezkej:-) Tak tady máte ty citátky, vystihujou moje pocity a myslím, že většina fans to cítí stejně.

Vyzkoušela jsem drogu- Tokio Hotel naživo...

Tokio Hotel jsou ta nejsilnější droga a mají ten nejhorší absťák. (Tenhle citát jsem napsala a až pak jsem zjistila, že existuje stejný i o lásce. Tak mě nekamenujte)

Tokio Hotel naživo jsou droga a já chci další dávku!

Koncert Tokio Hotel je zázrak, který se opakuje, ale pokaždé ho vidí někdo jiný.

Tokio Hotel, přijeďte znovu nebo vyšumte z mojí hlavy!

Tokio Hotel jsou ti nejhorší zloději... kradou dívkám srdce!

Bill mi vzal srdce... už ho nikdy nechci zpátky!

Tokio Hotel vstupují na scénu- žiju každou vteřinu, Tokio Hotel odchází- umírám!

Koncert končí, Tokio Hotel odchází a polovina mě odchází s nimi.

Tokio Hotel vystupují- vznáším se v sedmém nebi, koncert končí- "Au, ten pád pěkně bolel!"